Jako LPG byly původně označovány zkapalněné ropné plyny C2 – C5 (Liquefied Petroleum Gases), v současné době je tak označována směs propan-butan získaná jejich zpracováním. Zkapalněné ropné plyny lze získat ze dvou zdrojů a to ze zemního plynu (zhruba 60 % celkové bilance LPG) a z ropných rafinerií, z primárního i sekundárního zpracování ropy (zhruba 40 % celkové bilance LPG). Kondenzát oddělený ze zemního plynu má podobné složení a vlastnosti jako frakce C2 až C6 vydestilovaná v ropných rafineriích z primárního nebo sekundárního zpracování ropy. Zpracovávat obě tyto suroviny jako směs je velmi výhodné. Ropné rafinerie mají o nákup kondenzátu ze zemního plynu rostoucí zájem. Potenciál ropného LPG je limitován světovými zásobami ropy. Naopak se ale předpokládá zvýšení produkce LPG ze zemního plynu v souvislosti s jeho očekávaným rostoucím využitím. S tím související zvýšení těžby zemního plynu a jeho lepší zpracování by mělo zvýšit dostupnost LPG, což by mělo vést i k následnému mírnému zvýšení jeho využití jako pohonné hmoty v dopravě, kde je adekvátní alternativou benzinu nebo naftě.
Kapalný plyn samotný je běžně používán téměř v každé domácnosti, např. v jednorázových zapalovačích nebo kempinkových vařičích. Dokonce i olympijský oheň již léta svítí díky LPG.

▫ LPG je směsí kapalných plynů.
▫ LPG, který zkapalňuje pod nízkým tlakem cca. 8 bar, se skládá z uhlovodíků propanu a butan a jejich směsí.
▫ LPG se vyznačuje vysokou koncentrací energie.
▫ LPG se vyznačuje vysokou antidetonační stálostí.
▫ Požadavky na LPG jsou v rámci Evropy stanoveny v DIN EN 589 a umožňují tak bezproblémové mezinárodní použití.